Postoje – nástroj který rozhodne jaké stanovisko zaujmeme a jak se budeme cítit

Snad každý z nás máme ve svém životě situace, které nás nebaví, stresují, necítíme se v nich komfortně a „otravují“ nám život. A co víc, tyto situace se, bohužel, obvykle s velkou dávkou pravidelnosti, znovu a rádi opakují. Není tedy divu, že dost často jsme otrávení nejen v těchto situacích, ale již také dlouho před tím než nastanou. Typickým příkladem mohou být například Vánoce. Pro jednoho se jedná o svátek klidu a pohody a nemůže se dočkat každoročního shonu, který je s nimi spojen. Pro druhého se jedná o nejhorší měsíc celého roku, kterému předcházejí týdny obav „co zase bude tentokrát“ a následně týdny výčitek co všechno jsem měl/a udělat jinak a slibů, jak to bude příští rok už určitě lepší. Dalšími příklady může být také nepříjemný šéf či kolega se kterým musíme být každý den na pracovišti. Práce nás baví, podmínky jsou výborné, ale ten šéf….!. Nesmíme také opomenout každodenní činnosti jako jsou nákupy, žehlení, luxování a nekonečný kolotoč vyndavání a nandavání nádobí z a do myčky. Také vždycky tak povzdechnete, když chcete uklidit nádobí do myčka a zjistíte, že je plná umytého nádobí? ;-). A co třeba ta obava, že v práci zazvoní telefon, zvednete jej a na druhé straně uslyšíte anglicky mluvícího klienta? Už máte „knedlík“ v krku?

Máme tři možnosti jak s těmito situacemi pracovat:

1) Buď můžeme setrvat v tomto stavu a akceptovat situace jako fakt. U některých situací to ani nevadí a nic zásadního se nestane. U jiných si ale můžeme zahrávat z dlouhodobým stresem, který našemu životu rozhodně neprospívá. Pokud setrváme - nic se nezmění a budeme si moci dále stěžovat, jak moc trpký osud máme.

2) Některým situacím se můžeme také snažit vyhýbat.. Jsou některé činnosti či situace, které jdou eliminovat a nebo delegovat, nicméně bohužel nikdy ne úplně. (najdeme si paní na úklid, „zrušíme“ Vánoce, najdeme si jinou práci, telefon raději nebudeme zvedat vůbec atd.) Nicméně jak všichni dobře víme, tyto nepopulární činnosti a situace si nás nakonec vždycky najdou a úplně před nimi utéct se nám stejně nepodaří.

3) Můžeme se ale také naučit změnit svůj postoj a zcela od základu přeměnit náš úhel pohledu na celou situaci. Tato možnost vyžaduje hodně vůle, trpělivosti a ochoty pracovat sám/a na sobě. Vydržíme-li, výsledek se dostaví a můžeme jej aplikovat prakticky na všechny situace. Protože jsme tu od toho, abychom se někam posunuli a něco se naučili, budeme se nyní věnovat této variantě.

Co je to postoj. Opravdu jej můžeme změnit?

Co je to vlastně ten postoj? Postoj je vlastně naše stanovisko, názor, nebo přístup, jaký zaujmeme ke každé jednotlivé činnosti, skutečnosti či události. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivní jaký bude náš postoj ke konkrétní situaci. Může to být naše momentální nálada, zdravotní stav, únava, úspěch/neúspěch a nebo třeba počasí. Může to být, ale také vliv minulé zkušenosti a nebo špatně nahraný stereotyp, který nás nutí přijímat stále stejné (nevyhovující) postoje.

Než začneme cokoliv měnit, pojďme si ještě vysvětlit jak můžeme postoje odlišit. Je to velmi důležité proto, abychom si uvědomili, jak se chováme a jak v každé konkrétní situaci uvažujeme. Typickým příkladem na kterém můžeme ilustrovat následující rozdělení je vnímání sklenice jako poloplné nebo poloprázdné. Která varianta je Vám bližší?

2 druhy postojů:

a) postoj směřující vzhůru – optimistický

Pro tento postoj je typické, to že chceme hledat a najít řešení a přijímáme odpovědnost za situaci. Jsme ochotní a pokládáme si otázky jako napři.: Jak to můžu ovlivnit? Co můžu udělat? S tím se poperu – musím objevit, jak na to.

Příklad: „To se tedy nepovedlo. Není to ale katastrofa. To zvládnu a překonám to.“

b) postoj směřující dolů – pesimistický

Tento postoj vyvolává vlnu negací a staví nás do role věčných stěžovatelů, chudinek a těch co to mají holt v životě těžké. Nehledají řešení a možnosti. Konstatují fakta a obohacují je o další katastrofické scénáře.

Nemůžu za to! To se může stát jedině mě. Proč to musím vždycky odskákat jenom já? Všechno je špatně. Už to nevydržím. Jsem smolař.

Příklady jednotlivých postojů:

Pokud se rozhodnete začít pracovat se svými postoji, položte si vždy otázku.

„Co mi to přinese, když změním v této konkrétní situaci svůj postoj?“

Uvědomíte si, zda je pro vás změna postoje v této konkrétní situaci skutečně natolik důležité, že jste ochotni věnovat jí svůj čas a úsilí. Pokud ano – jděte do toho.

Zajímá vás jak to můžete udělat? Napište si o svůj deníkový list a ukáži vám jak na to.

A nezapomeňte:

Nepřebírejme postoj někoho jiného. Vytvořme si svůj.

JE JEN NA NÁS JAKÝ ZAUJMEME POSTOJ A JAK SE V DANÉ SITUACI BUDEME CÍTIT!