Kudy vede cesta ke zdravému sebevědomí?

Vítejte při čtení 4. dílu našeho seriálu Spokojené já.

Nyní již víme kam v životě směřujeme a proč je tak důležité stanovovat si cíle. Víme také jaké překážky nás mohou potkat a jak je překonat, pokud se objeví. Uvědomujeme si co jsou to postoje a víme, že je můžeme vědomě změnit. Na cestě ke „Spokojenému já“ již chybí poslední článek, nad kterým se budeme dnes zamýšlet a tím je téma „sebevědomí“.

Co je to sebevědomí?

Obecně můžeme sebevědomí definovat jako celkový postoj k sobě samému. Sebevědomí výrazně ovlivňuje míru úspěšnosti a spokojenosti člověka.

Míra sebevědomí je u každého různá. Ideální je samozřejmě přiměřené, zdravé sebevědomí. Jak se projevuje? Hovoříme-li o zdravém sebevědomí, mluvíme o tom, že jsme si vědomi toho jací jsme, respektujeme svou odlišnost od druhých lidí, nemáme potřebu se srovnávat a podceňovat. Zdravě sebevědomí člověk dokáže reálně posoudit své možnosti, volí přiměřené cíle a dokáže „ustát“ případnou kritiku.

Oproti tomu člověk se sebevědomím nízkým obvykle velmi dá na názor a hodnocení druhých, reaguje velice přecitlivěle pokud se objeví neúspěch, raději se drží při zemi, protože se bojí selhání, které by se jistě (dle jeho názoru) dostavilo. Ve výsledku si tedy raději volí velmi malé (neambiciózní a snadné) cíle a celkově není ve svém životě moc spokojen.

Třetím modelem je sebevědomí nepřiměřeně vysoké. Takový člověk má pocit, že dokáže cokoliv na světě, snadno si troufá do věcí, které nezná a neustále zkouší nové věci. Dává si velice vysoké a ambiciózní cíle, které jsou z velké části nereálné či vyžadují jiné „oběti“. Takto sebevědomý člověk však bývá uvnitř velice křehký a zranitelný a opakovaný neúspěch jej může za čas doslova „srazit k zemi“, odkud se jen špatně vstává.

Jak jste na tom vy? Dokážete se zařadit do jedné ze skupin?

Co vlastně ovlivňuje úroveň našeho sebevědomí?

Tato otázka je velice obsáhlá a neexistuje na ni komplexní odpověď. Snad jen… VŠECHNO.

Jedním ze základní pilířů tvorby sebevědomí je výchova. To jak nás vychovali naši rodiče, prarodiče, vzdělávací systém a celkově veškeré okolí v raném dětství nás zcela jistě poznamenalo na celý život. Setkali jsme se také z celou řadou úspěchů (výhra v soutěži o nejlepšího matematika ročníku, výhra v soutěži miss základka, přijetí na gymnázium, jedničky na vysvědčení, atd.), ale i z celou řadou neúspěchů, na které si zcela jistě vzpomeneme daleko snáz ;-) (posmívání spolužáků , odmítnutí od „kluka snů“, nepřijetí na VŠ, neúspěch při pracovním pohovoru atd.). Všechno co nás v životě potká ovlivňuje míru našeho sebevědomí. Dalším významným faktorem je také náš vzhled. Snadno by se řeklo, že kdo je krásný, štíhlý a chytrý je dozajista také zdravě sebevědomí – nemá důvod nebýt. Skutečnost je však ale jiná. Celé kouzlo totiž netkví v tom, jaké to ve skutečnosti je (a kdo má vůbec právo posuzovat co je ten ideál!?), ale v tom, jaký postoj k sobě samému zaujmeme. A jsme zase na začátku u definice sebevědomí :-).

„Nedopusť, aby tě strach z prohry vyřadil ze hry“
„ Když nevěříte sami sobě vy – jak vám mohou věřit ostatní?“

Kudy tedy vede cesta ke zdravému sebevědomí?

Cesta ke zdravému sebevědomí není ani zdaleka přímá a snadná. Nicméně existuje a vydat se na ní můžeme ideálně ihned.

Základními tipy vedoucími ke zdravému sebevědomí jsou:

1) Poznejte sami sebe

Znalost svých schopnosti a dovedností, silných a slabých stránek, dobrých a špatných vlastností a znalost vlastních možností a limitů je klíčem ke zdravém sebevědomí. Velice doporučuji pracovat s různým testy silných a slabých stránek, s objektivními názory od blízkých lidí, kolegů, nadřízených atd. Ne vždy se shoduje hodnocení nás samých s hodnocením od okolí. Velice cenným materiálem může být také 360 stupňová zpětná vazba, která je ve firmách velice často vnímána spíše negativně. Doporučuji věnovat se této oblasti opravdu podrobně. Možností je také přibrat si na pomoc odborníka (kouče, psychologa atd.), který vám nabídne vhodné techniky a sebepoznáním vás provede.

2) Uvědomte si situace, kdy jednáte jinak, než vnitřně cítíte

Znáte ten pocit, kdy vám přes jazyk jde nějaká informace a souběžně si „trháte vlasy“ a víte, že to co říkáte tak necítíte, nechcete, nebo je to celé ještě úplně jinak. Zapisujte si každý den tyto situace včetně verze, jak jsem to měl/a udělat jinak. Stůjte si za svým názorem, nedělejte věci, které jsou vám proti srsti.

3) Poděkujte za pochvalu a užijte si ji

Představte si situaci, kdy vás někdo pochválí, že vám to dnes sluší, nebo s hrdostí řekne, že vás obdivuje za to, jak jste báječně dokončil/a projekt. Také se vám často rozbuší srdce a začnete hledat flek na tričku nebo najdete tisíce důvodů proč tento úspěch není vaší zásluhou a že jste prostě jen měl/a štěstí, bylo to náhoda a nebo vás to stálo půl roku probdělých nocí? Přesně toto značí, že vaše sebevědomí není přiměřené. Říká se tomu „Syndrom podvodníka“ a z větší části postihuje ženy.

Naučte se pochvalu a ocenění přijmout, poděkovat a užít si bez výčitek a výmluv veškeré krásné emoce, které s sebou přináší. Pak jste již velice blízko tomu být přiměřeně sebevědomý/á.

4) Uvěřte tomu, že jste dobrá/ý, že jste odborník/ice, specialista/tka, dobrý člověk, … - přijměte se takoví jací jste!

Když poznáme sami sebe, dokážeme jednat tak jak chceme my, jsme již velice blízko k tomu, opravdu věřit ve své schopnosti a přijmout se takoví jací jsme. Nebojme se nazvat věci kolem, ale také sebe pravým jménem.