Chytrý mobil – sluha nebo pán?

Mobil se stal součástí našeho každodenního života. Je to náš průvodce od rána do večera a pro mnohé z nás i po celou noc (ač sem já zaplaťpánbůh neptařím :-)). Odcházím z bytu a rekapituluju si: „Mám jedno dítě, druhé dítě, klíče od auta, klíče od bytu, peněženku aaa … Mobil!. Sakra, kde je ten mobil?… U postele na nočním stolku? Ne, tady není, sem ho nedávám. V nabíječce? Taky ne… Sakra… Kde jen může být? Na stole? Ne. U dětí v pokojíčku? Ne". Už jsem zpocená…jak běhám po bytě v kabátu a čas mě čím dál tím víc tlačí. "AAA už vím…tady je… na umyvadle v koupelně!!! Mám ho! To se mi ulevilo. Už jsem myslela, že snad budu muset jít zazvonit na sousedku, aby mě prozvonila. No přece bych neodešla z domu bez telefonu? No jo…to mám z toho, že místo abych si ráno v klidu došla na záchod a věnovala se pouze a jen záchodu, tak jsem chtěla využít čas a pročíst si e-maily".

Pokračujeme dál…

Sedám do auta, startuju, vyjedu z garáže a co vidím…semafor a na něm červenou… "Nuda! Pípal mi mobil, asi nějaký mejlík – od koho to asi bude… Hmmm, mrknu se… Reklama! Bože, proč já na to furt čučím, když mi stejně choděj furt reklamy". Jedu dál… semafor, červená…"Nuda!!! Tohle vypadá na dýl – tak na tři kolečka. Hmm…mrknu na mobil zase něco pípalo. Ježiš marja!!! Fakt? No to si dělá srandu! Tak ted jsem fakt nastvaná. Potřebuju to řešit – hned ted. Jak si může tohle myslet? Ufff…jsem fakt tak naštvaná. Ježiš, zelená… ".Jedu a mám vztek a ukrutnou potřebu okamžitě na tenhle e-mail odepsat. Ale nemůžu…mám teď schůzky. Musí to počkat.

A tak to pokračuje po celý den…. Schůzkuji, pečuji o děti, starám se o domácnost a do toho sem tam mrknu na mobil, jestli něco nepřišlo. Sem tam vyřídím nějaký telefonický hovor, který dozajista vždy dokonale odpoutá mou pozornost od toho co jsem právě dělala.  Zprávy jsou různé, většina nepodstatných, některé dobré, některé horší. Emoce se mění a s nimi i má nálada. Sem tam okřiknu děti, které si hlučně, ale přitom přirozeně hrají. Jenže mě zrovna zvoní telefon, tak přece musí být chvilku potichu a chápat, že jinak toho člověka na druhém konci rozhodně neuslyším!

Ale opravdu to musí a vůbec můžou malé děti chápat? Opravdu nezbytně nutně musím teď hned vědět všechny ty informace? Opravdu chci aby moje mysl neustále těkala mezi realitou a virtuální realitou? Opravdu je ten chytrý mobil tak strašně užitečná věc? Ano, ale je potřeba se ho naučit používat správně. A bohužel – mnozí z nás to prostě neumíme. Máme pocit, že musíme být pořád ve střehu, aby nám náhodou něco neuteklo a pro mnohé z nás je také obtížné ovládnout tu velkou zvědavost. A já jsem si řekla, že už NE! Chci ovládat sama svůj život a svůj čas. Chci žít teď a tady, s dětmi, s manželem, s prací, s přáteli, atd. Říkám JÁ a myslím tím opravdu pouze samu sebe, nikoliv SEBE a svůj MOBIL. A proto jsem se rozhodla, že musím zapracovat na vztahu se svým mobilem. Chci aby se stal mým sluhou, nikoliv mým pánem.

A jak na to? To se dozvíte zase někdy příště :-).

Autor: Ivana Štěrbová